Ano, tak je to přesné. Přes rok jsem na web nenapsala ani čárku. Možná se budete podivovat, ale měla jsem chvilku, kdy jsem ho chtěla celý zrušit. Honba za sledovaností asi není nic pro mě. Jak, co se týká blogu, tak i Instagramu, kde jsem sice aktivnější, ale dle mého jsem také dost polevila. Jako bych měla touhu vyběhnout na zahradu, do lesa a být víc s vnoučaty. Prostě být v přírodě, než za počítačem a u rozehřáté trouby.
Začala jsem se více zaměřovat nejen na dům, ale vše kolem něj. Za posledních pět let jsem to tu opravdu hodně změnila. Zrekonstruovali jsme celý dům, rozšířili jej a z půdy vznikl další obytný prostor. Okrasnou zahradu jsem konečně po 35 letech začala upravovat podle svého a pěstuji všechno možné. V loni jsem vybudovala pergolu a vytvořila tak pro všechny lepší místo k odpočinku. No a letos jsem zrekonstruovala prádelnu. Je to nádhera. Všechno mě baví a mám pocit, že se ze mě stává budovatelský typ. 🙂 Možná to ve mě bylo vždycky, jen nebyl čas a příležitost se tomu všemu věnovat. Dělám prostě to, co mě uspokojuje.
No, a pak je tady zaměstnání, kde člověk tráví největší část dne. Proto jsem moc ráda, že to, co dělám, mě baví a lidé, se kterými jsem, mě inspirují a mám je ráda. Vlastně dvěma slovy – jsou úžasní. A tím je mi mezi nimi dobře.
Občas se v mém životě objeví nějaká překážka, jako například 2 operace ruky ohledně nádoru, zlomená ruka a nebo zloba některých lidí. Vím ale, že vše, co prožívám, se děje z nějakého důvodu a nakonec sebou přináší něco lepšího a pro mě přínosného. Proto se snažím zvládat to s pokorou a soustředit se na každý den.
Jestli mě stále sledujete, moc mě to těší. Postupně bych sem ráda doplnila některé recepty. Ti, kteří ještě nemáte Instagram, založte si ho. Protože na podzim se budou na Marzicake dít nádherné věci, tak ať o to nepřijdete. No a vy, co ještě nemáte mou knihu, pořiďte si jí, protože už mi moc výtisků nezbývá a dotisk neplánuji. Prožívejte každý den s radostí a sledujte mě pro další inspiraci.


