Letošní Velikonoce si budeme všichni pamatovat určitě hodně dlouho. Šíření nákazy novým koronavirem covid – 19, ovlivnilo životy nás všech a také letošní sváteční čas. Tak mimořádnou situaci nikdo z nás nezažil a nečekal ani v tom nejbujnějším snu.
Když jsem před třemi lety potkávala v ulicích Prahy turisty z Číny v rouškách, domnívala jsem se, že jejich imunitní systém není moc silný a asi se bojí, aby se od nás něčím nenakazili. Vysoké letní teploty a oni roušky na obličeji. Moc jsem to nechápala.
Uplynuly tři roky a je to tady a z Číny. Šijeme roušky (ústenky), bez kterých nemůžeme vycházet z našich domovů. Nouzový stav a karanténní opatření. Online bohoslužby o svátcích a modlitby zaměřující se na všechny v první linii. Těm patří poděkování.
Po roce léčby jsem se chystala zpět do práce a nakonec jsem opět doma. Pracuji home office a také sama na sobě dál tak, jak tomu bylo celý předcházející rok. Nehroutím se, protože jsem za předcházející rok zvyklá být jen doma a pro mě se tak nic moc nezměnilo. Jediné, co mi chybí je setkávání se s těmi nejbližšími.
Přesto, že žádnou návštěvu nečekáme, na velikonoční výzdobu jsem si chvilku našla. Stejné je to i s pečením. Dokud bude droždí, peču houstičky a nebo využiji stejné těsto na beránka trochu jinak. Beránek a mazanec prostě nesmí chybět. Jediné, co jsem letos vypustila, byly velikonoční perníčky. Ty jsem vždy zdobila jako malé dárečky pro všechny kolem sebe. Letos rozdávání nebylo možné. Tak snad příště. A jestli ještě nemáte beránka, tak můžete zkusit recept z marzicake , nebo beránka trochu jinak.
Poklidné a pohodové Velikonoce prožijte ve zdraví.
Napsat komentář