Přesto, že poslední dobou kolem sebe neustále slyšíme, jak je pro náš organismus cukr škodlivý, ukazuje se a to možná i díky televiznímu cukrářskému pořadu, že opravdu snad peče celá země a cukr až tak nikdo neřeší. Nemusí jít ale jen o pečení sladkostí, ale také o různé druhy pečiva a slaných dobrot. Ženy i muži všech věkových kategorií. Všední den, nebo víkend? Je to jedno. Sociální sítě jsou snad možná více, než kdy jindy, zahlcené různými fotografiemi a videi z domácího pečení. Každá druhá žena prezentuje, že by si ráda otevřela cukrárnu, pekárnu, nebo kavárnu. A přesně to hraje do karet ...

Čti dál

Období epidemie trochu pozměnilo život nás všech a tím i naše plány. Aktivity kolem mé vydané knížky jsem musela pozastavit a vše se tak soustředilo jen na propagaci knihy přes web můj, nebo nadace Kapky naděje. Když se člověk rozhodne vydat svou knihu sám, je to opravdu velmi náročné. Ještě těžší je ale dostat ji mezi zájemce. Jsou stovky lidí, kteří by po ní sáhli hned, ale neví o ní. Když člověka nezastupuje žádné nakladatelství, které by neustálou reklamou "bombardovalo" potencionální zákazníky a nabízelo knihu díky distribuční síti ve všech knihkupectví, cesta ke čtenářům je dlouhá a ...

Čti dál

Domnívám se, že se nenajde člověk, který by občas nezahřešil, co se týká sladkostí. Musím přiznat, že i já mívám někdy pocit, že něco malého, nebo nějakou tu sladkou tečku po obědě vyhledávám. Blog Marzicake je sice celý sladký, ale kdo jej sledujete, víte, že v receptech se snažím cukru používat méně a často využívám čerstvé ovoce. Kdo máte mou novou knihu Sladká inspirace – O Kapku lepší sladkosti Marzicake, tak jste se mohli hned na začátku dočíst, že sladkosti vnímám něco jako zcela mimořádného. Přestože je blog i kniha pouze o sladkém, není motivací k jeho každodenní konzumaci. Sladkost ...

Čti dál

Ano, použila jsem cíleně množné číslo nadpisu nového příspěvku. Dnes bych se chtěla zaměřit nejen na 1.června Mezinárodní den dětí, který nás zítra čeká, ale také na ostatní dny v roce. Nevím, zda mě k těmto úvahám nasměrovala epidemie COVID-19, nebo moje čerstvá životní zkušenost pozice babičky, ale začínám vše kolem dětí vnímat tak nějak jinak. Díky pandemii si mnoho z nás uvědomilo, jak moc je náročné zabavit děti, vzdělávat je a věnovat se jim celé dny na pár metrech čtverečních, ale také to, že být s těmi nejbližšími je to nejvíc, co si může člověk přát. Děti bez školy, kroužků, pohybu, ...

Čti dál

Vy, co mě znáte, sledujete můj blog a Instagram, a nebo držíte v ruce mou knihu Sladká inspirace tak víte, že dětské dorty nejsou až tak má specializace. Daly by se spočítat na prstech jedné ruky. Teď možná ale nastane změna. Dva vnoučci a lidé kolem mě, které mám ráda, se mnou dělají divy... a já pak následně "ptákoviny". Úkol zněl jasně. "Jasmínka miluje papagáje" A tak jsem se pokusila splnit přání holčičce, která si prý často listuje v mé knížce a na sladkosti ukazuje prstíčkem se slovy: "Mňaminky". Musím uznat, že nejprve jsem se této výzvy obávala, ale pak přišel ten nápad. Hned na ...

Čti dál

Letošní Velikonoce si budeme všichni pamatovat určitě hodně dlouho. Šíření nákazy novým koronavirem covid - 19, ovlivnilo životy nás všech a také letošní sváteční čas. Tak mimořádnou situaci nikdo z nás nezažil a nečekal ani v tom nejbujnějším snu. Když jsem před třemi lety potkávala v ulicích Prahy turisty z Číny v rouškách, domnívala jsem se, že jejich imunitní systém není moc silný a asi se bojí, aby se od nás něčím nenakazili. Vysoké letní teploty a oni roušky na obličeji. Moc jsem to nechápala. Uplynuly tři roky a je to tady a z Číny. Šijeme roušky (ústenky), bez kterých nemůžeme ...

Čti dál

Ano, přesně tak bylo nazvané odpoledne věnované ženám a jejich zálibám. Když mě pracovnice Knihovny Jana Drdy v Příbrami oslovila, abych se připojila s autogramiádou mé knihy Sladká inspirace, měla jsem z pozvání radost. Budu upřímná. Pro autora, který vydává knihu sám, je poměrně těžké dostat ji k potencionálním zákazníkům. Nejsem známá osobnost, žádná celebrita, pro kterou s týmem pomocníků, je velmi jednoduché vydat knihu a následně ji prodat do všech koutů země. Proto, si každého pozvání velmi považuji a není mi za těžko připravit i malou ochutnávku sladkostí z knihy. I tentokrát ...

Čti dál

Před pár měsíci jsem se v průběhu onkologické léčby rozhodla vydat knihu. Nebudu lhát, že to bylo vždy jednoduché, ale práce na knize a podpora mé rodiny a některých z vás, mě moc pomáhala. Proto jsem se tenkrát i rozhodla vydat knihu sama a věnovat výtěžek někomu, komu bych zas já mohla pomoci. V knize jsem použila jen mé, nebo rodinné recepty a především jen mé fotografie. Těší mě, že se vám fotky líbí, ale jsem si vědoma, že některé ty "historické", mají ke skvělým fotkám daleko. Do knihy jsem je zařadila jen proto, že jsem k nim měla určitou citovou vazbu a vzpomínky. Má cesta focení ...

Čti dál

V poslední době se mě ve zprávách na Instagramu ptáte, kdo u nás doma všechny ty prezentované sladkosti konzumuje. Ne, nejsem to já, ani má rodina. Většinu těch sladkostí totiž rozdám a daruji. Když jsem byla mladší, sladkosti byly můj každodenní rituál. Je to zvláštní, ale všechny ty chutě už znám nazpaměť. Když některé sladkosti peču, nesním už 7 kremrolí, ale stačí mi jedna, někdy i žádná. Makronku si dám jen výjimečně. Miluji hlavně sladkosti doplněné ovocem. Ochutnávky jsou na programu především při realizaci nových receptů. S ohledem na mou onkologickou léčbu se snažím cukry ...

Čti dál

Ke konci kalendářního roku se většina z nás malinko ohlédne a zabilancuje. A protože mi píšete krásné zprávy a e-maily, rozhodla jsem se i já malinko zakončit rok 2019 i tady na blogu. Celý tento rok byl pro mě rokem velkých změn a silných emocí. Největší zásluhu na tom mělo určitě mé onemocnění. Zvláštní bylo to, že jsem už několik měsíců před tím cítila únavu a pocit, jako bych čekala na něco, co mě zastaví a já si konečně odpočinu. Při oznámení té zprávy si pokládáte otázky a pocítíte strach, který vyvolává mnoho negativních myšlenek. Vše se ale postupně mění. Operace, ozařování a další ...

Čti dál

a tak mohu pomalu odkrývat letošní jedlé dárečky. Není jich takové množství jako jsem připravovala v loňském roce, ale snad i to málo obdarované potěší. Nejsem prostě ještě ve své kondici a tak se letošní čísla nepohybují kolem tisícovky, ale jen kolem desítek. To je i důvodem, že se neúčastním vánočního dne ve FN Motol. Pomáhání je však stále v mých myšlenkách a proto pokračuje jinak... Pamatuji na den, kdy jsem nazdobila svůj první jedlý perníkový dárek. Byla to sova, kterou jsem si namalovala na tvrdý papír, vystřihla a následně podle této šablony nožem vykrajovala potřebný tvar. ...

Čti dál

byla takovým setkáním po letech „na sladko“. Ano, přesně tak nějak jsem chtěla pojmout setkání s některými z Vás, které jsem ráda potkávala v době, kdy jsem v Březnici pracovala jako ředitelka Městského kulturního zařízení. Autogramiáda knihy „Sladká inspirace – O Kapku lepší sladkosti Marzicake“ se opravdu vydařila. Účast kolem stovky lidí jsem nečekala. To ale především díky vám, kteří jste v sobotu 16. listopadu přišli. Skvělou atmosféru vytvořil kamarád JUDr. Pavel Švarc a úžasná sopranistka ND MgA. Eliška Gattringerová. Jejich vystoupení určitě zůstane v ...

Čti dál

K rozhovoru jsem byla oslovená těsně před autogramiádou v Březnici. Děkuji moc. Celý rozhovor najdete zde. ...

Čti dál

9.11.2019 křest knihy "Sladká inspirace" navždy zůstane v mé paměti. A to díky vám všem, kteří jste mě přišli podpořit. Moc si toho vážím a velmi děkuji. Tolik nádherných květin jsem v životě nedostala. Tolik krásných slov neslyšela. Po 8 měsících onkologické léčby to byl opravdu skvělý a silný zážitek. Prostory Golf Cub Restaurant Praha mi zajistila kamarádka Martina s manželem. Díky nim se mi opravdu ulevilo, protože sehnat v Praze pronájem a ještě zdarma, je zcela nemožné. Navíc Golf Club Restaurant poskytl zdarma přípitek pro všechny přítomné. Takže Veroniko, díky moc. Knihu ...

Čti dál

Dnešní den je opět jedním z těch, které si určitě budu pamatovat alespoň do té doby, dokud to bude možné. Hned brzy ráno mi přivezli z PBtisk a.s. knížky. Byl to úžasný pocit. A proto bych tímto chtěla všem, kteří se jakkoliv v tiskárně na knize podíleli, velmi poděkovat. Nejen za skvěle odvedenou práci, ale především za lidský přístup. S tím se dnes už člověk jen tak nesetká. Moc si toho vážím. Když jsem podepsala doklad o převzetí a zůstala tam sama stát u té veliké palety plné knih, najednou jsem se rozbrečela. Cítila jsem neuvěřitelnou pokoru. V hlavě jsem měla jen jednu větu. ...

Čti dál

Po odchodu z kulturní oblasti jsem začala pracovat v jedné z pražských advokátních kanceláří jako právnička. Najednou jsem měla spousty času o víkendech a ten jsem začala věnovat všemu, co mě v minulosti bavilo. Kdo pracuje v advokacii, tak mi dá jistě za pravdu, že člověk potřebuje u tohoto oboru nějaký ten relax proto, aby si odpočinul a načerpal sílu pro další práci. Tím relaxem pro mě je čtení, psaní, focení, malování, ale také vaření a pečení. Všechno jsem to spojila dohromady a založila blog www.marzicake.cz , který někteří z Vás už nějaký ten rok sledují. A ...

Čti dál

Přesně touto dobou před dvěma lety jsem vytvořila dort, díky kterému jsem se začala rozhodovat, co dál s blogem a pečením. Jednalo se o svatební dort pro naší starší dceru. Bylo to náročné, hodně emotivní, ale krásné. Ten dort možná není tím nejlepším, co jsem kdy vytvořila, ale navždy zůstane v mém srdci. Nejenom jeho příprava, ale i den, pro který byl stvořen. Ten den jsem si dala slib, že musím vymyslet něco, aby mé pečení nebylo jen běžný relax po práci, ale také pomoc jiným. Dalším slibem bylo vydání knihy do dvou let. První jsem splnila a snad i stále plním. V tom druhém mě trochu ...

Čti dál

Tímto příspěvkem a receptem bych ráda zavzpomínala na mou babičku. Hodně blogerek píše o tom, že jejich láska k pečení nebo vaření vznikala právě ve chvílích, kdy byly u prarodičů. Myslím si, že je to celkem přirozené a normální. Babička a děda jsou prostě těmi, kteří dovolují většinou to, na co u svých dětí buď neměli čas, nebo jim to dělat nedovolili. Podobně to bylo i u nás. Nejlepší byla brzká rána a tiché rozhovory s ní. Jako malá holka jsem byla ráda, že je někdo ráno vzhůru. A babička? Nikdy nezklamala. Byla ve znamení skopce a velmi brzy vstávala. Říkala, že nejvíc ...

Čti dál