Den dětí nenechá bez povšimnutí snad žádného dospěláka. Nikdy nezapomenu na chvíle, kdy jsem byla malá holka. Dostávala jsem drobnosti, ale o to víc mě to těšilo. Třeba moje mamka mě vždycky vzala na zmrzlinu, koupila žvýkačky a babička také nikdy nezapomenula. Pak se narodily dcery a já jsem tuhle tradici přesunula na ně. A protože má mamka také, tak jsem se jí vždy z legrace připomínám. 🙂 Každý rok jí vždy řeknu: “A co já? Já jsem přece také tvoje dítě?” Pokaždé se začne smát a řekne, že jsem praštěná. 🙂 Já si to ale žádný rok neodpustím a vždy jí to s úsměvem připomenu… 🙂
Dcerám vždy dávám také maličkosti až do teď. A jiným dětem kolem mě pokaždé něco malého vymyslím. Dávám prostě něco sladkého jen tak pro radost. A co vy?
Letošní rok jsem zavzpomínala na to mé zmrzlinové dětství trochu jinak. Já to linecké těsto miluji.
Napsat komentář