Přesto, že tento blog je především o sladkém, chtěla bych všem připomenout, že sladkosti nejsou na každodenní konzumaci. Sladkost by měla být slavnost. A přesně tak i já ke sladkostem přistupuji. Nebudeme-li to s cukrem přehánět, není problém si občas ochutnat něco z mála, co i tento nebo jiné blogy nabízí.
V poslední době totiž lidé často řeší otázku, jak moc je cukr škodlivý pro náš organismus. Názory odborníků se mnohdy hodně liší. Nebylo by špatné zkusit se sledovat, kolik každý z nás sladkého zkonzumuje třeba za jeden jediný měsíc, nebo jeden den. Možná bychom se podivili jak velký je přísun cukru, u někoho až několikanásobný, než nám odborníci doporučují. Již několikrát jsem četla o tom, že budeme-li konzumovat cukr v přiměřené míře a to je údajně do 15 až 20 kg ročně, neměl by být pro nás cukr až takovým strašákem.
A proto se snažme omezovat bílý rafinovaný cukr, o kterém se dnes všude dočtete o jeho nedobrém vlivu na náš organismus. Můžeme také omezit sladké nápoje a využít k ochucení vody například čerstvé, nebo mražené ovoce. Způsobů jak omezit přísun cukru je mnoho a každý z nás si nějaké jistě najde. No a proč se snažit každý den nepřijímat tolik sladkého? 🙂 Abychom si mohli právě někdy na sladkém pochutnat.
Nedávno jsem četla skvělý článek v časopise Marianne pod názvem „Jídlo nové náboženství“. Určitě doporučuji přečíst. Vtipné a výstižné. A proto nezavrhujme a nepodléhejme trendům v jídle a přistupujme ke všemu s mírou… 🙂
Napsat komentář