Tento příspěvek je poslední, který v roce 2018 na blogu zveřejním. Přemýšlela jsem, jakou hlavní fotku k němu vyberu. Jak jsem tak procházela všechny fotografie související s vánočními svátky, až mě překvapilo, kolik jsem toho za poslední dva měsíce napekla a následně nafotila. Možná i proto, že všechno tvořím až po svém zaměstnání ve volném čase. Některé fotografie jsem ještě nezveřejnila a možná ani nezveřejním. Je jich opravdu hodně.
Nakonec jsem vybrala fotku, která je tak trochu dětská. A proč? Protože Vánoce jsou pro mě vždycky spojené s dětmi. Sama dost často vzpomínám na to, když jsem byla malá. Na to jaké dárky jsem si přála, jaké jsem dostala a nedostala, co jsme měli k jídlu na Štědrý večer, co mi chutnalo a nechutnalo a jaké pohádky jsem měla nejraději. V každém z nás je tak trochu stále něco málo z dítěte. I když je velmi těžké si za tváří prezidenta, manažera, profesora, lékaře, učitele, soudce a dalších, představit dítě. Věřte, ale že to tak trochu je. Všichni dost často a právě o Vánocích vzpomínáme na dobu, když jsme byli malí. Je to úsměvné, ale letos nezavzpomínala jen má mamka, které bylo nedávno 70, ale už i mé dcery, kterým je přes 20. Ty příběhy jsou opravdu vtipné. Věřím, že i vy, návštěvníci blogu, máte spousty svých vzpomínek na dětské Vánoce. A možná právě díky vzpomínkách my všichni připravujeme to vánoční kouzlo pro své děti a nebo vnoučata. Jsou to různé rodinné vánoční tradice, zvyky, jídlo, dárky, situace. To nás vrací zpátky do toho dětského světa v nás. Milujeme to. Proto jsme o Vánocích všichni jako vyměněni. Ano, jsme citlivější. Stejně jako malé děti. 🙂 Užívejme si těch chvilek se vším, co k tomu patří. A k té pohodě určitě patří i něco sladkého.V kaitole Vánoce najdete různé zajímavé recepty. Třeba i perníkový dort ozdobený perníčky pro kluky a holky v nás. 🙂 Dny plné zdraví a pohody.
Napsat komentář