Home


Vítám vás na blogu, který je a bude plný sladkostí. Především sladkého designu. Jestli je tohle to, co vás zajímá, tak jste na blogu správně. Cukráři již vytvořili tolik úžasných věcí, že ani nelze čekat něco zcela nového a mimořádného. Přesto se domnívám, že každý, kdo miluje sladké a nebo jen tak občas zahřeší, nalezne něco pro sebe. Nedělám dokolečka jen stejné věci, to by mě moc nebavilo. Tvořím stále něco nového. Snažím se inspirovat českou tradicí, ale i ze zahraničí a do sladkostí vnášet své nápady a chutě. Prostě se jen tak bavím a relaxuji.  Dorty z mých soutěží můžete kompletně vidět na stránce „Kam za sladkostí – soutěže“.

Přesto, že zatím na prodej dorty nepeču a většinou všechny sladkosti rozdávám a spíše testuji na svém okolí, snažím se nevěstám pomáhat nejen ve výběru cukrářky z okolí jejich bydliště, ale i v inspiraci. To vše mě hodně motivuje. 🙂

Nejvíce mě těší, že se za poslední měsíce zvýšila sledovanost blogu. Za poslední měsíc navštívilo stránky  něco přes 3 000 lidí. Tak jen doufám, že se alespoň z některých stanou pravidelní návštěvníci.

 

Letos poprvé jsem byla nominována v soutěži blogerek v kategorii objev a ve 4.ročníku FOOD BLOG ROKU. Šance mezi velikým množstvím blogů o hodně mladší konkurence a těch, co soutěží dle jednoho z mých příspěvků – soutěžní desatero, byla opravdu nulová. I tak jste blog podpořili a toho si velmi vážím a moc mě to potěšilo. Byl by spíše zázrak, kdyby někoho zaujal blog pouze se sladkostmi, když bum je především zdravá výživa. I tak děkuji za každý hlas.  A tak alespoň zůstává čas na zdokonalování a další studium. Už se těším na nové spolupráce a nové projekty.

V menu najdete různé kategorie a někde i recepty. Nově přidané příspěvky a recepty za tento měsíc, budou vždy vypsané na této úvodní stránce. Barevný kolotoč fotografií skrývá různé příspěvky. Archiv všech naleznete po pravé straně. Kolotoč ukazuje jen ty nejčerstvější. A proč jsem se do blogu pustila? Je to prostě „koníček“. 🙂

Září

Petra a Jakub +logo Makronky na stojánku+logo Dortík+logo

Mobil +logo   Upravený +logo 22551418_1771419026225118_1735447525_n Velké věnečky+logo

Vzpomínka na červenec a srpen

 

Borůvkový koláč s tvarohem a mandlemi+logo Koláče 2017+logo žitno-pšeničný červenec 17+logo

Rohlíky2 +logo Tescoma+logo  Mix+logo

Kuba 2017 +logo Listové těsto s tvarohem a malinami 3+logo  Tescoma vafle 3+logo Recept Tescomy 3+logo

Dortíky s krajkou+logo Šaty+logo Martina 40+logo Věž z makronek+logo

   Nanuky+logo  Naked pařížský dort 2+logo Ve váze+logo

🙂
🙂

V poslední době mě lidé kolem, ale i na sociálních sítích oslovují a pokládají otázky ohledně „cukrařiny“. Tím vznikl nápad, aby mi kamarádka připravila pár otázek. Prostě všechno možné, co by mohlo návštěvníky blogu zajímat. No, někoho mohou odpovědi šoknout, jiné naštvat, ale možná některé i pobavit. A tak směle do toho…  🙂

ROZHOVOR

Proč jsi začala psát blog?

Život je plný příběhů všech lidí kolem nás a především příběhů, které se týkají nás samotných. A proto, když mě pár lidí motivovalo ke psaní blogu a tím sepsání různých zážitků a příběhů, neměla jsem s tím problém. Jediný problém je čas, který momentálně moc nemám. Maximálně o víkendu. Zajímavé je to, jak na jeden příběh nahlíží každý člověk jinak. Prostě po svém… Je ale potřeba si uvědomit, že se jedná jen a jen o můj úhel pohledu, můj pocit, názor, má zkušenost… Proto se může stát, že ne se vším se mnou bude návštěvník blogu souhlasit. Ale to je v celku normální. Vezmeme 100 lidí a každý bude mít jiný pocit, názor a tím i jiný příběh.

To znamená, že ty se cukrařině nevěnuješ tzv.“naplno“ a dorty neprodáváš? A co je tvou hlavní pracovní náplní?

Ne, je to jen relax. Takový sladký relax. Vystudovala jsem právnickou fakultu a tak pracuji jako právník v jedné z pražských advokátních kanceláří. Práce mě baví a to moc. Jenže jako každý člověk, potřebuji po práci něco, čím se odreaguji a pobavím. A manuální činnost je to nejlepší, co může být. Člověk si pěkně zamodeluje, urovná myšlenky v hlavě a pak je mu fajn. Dorty mám na soutěže, pro rodinu a jako dárky. Až budu mít pocit, že bych to měla změnit, udělám to. Teď mě to ale vyhovuje tak, jak to je. A blog je taková nadstavba, vyústění toho, co teď dělám a co kolem toho prožívám. No a o tom všem budu psát.

Tím mě napadá otázka. Takže tohle nebude další z pozitivních blogů o jídle.

Psaní o sladkostech musí být vždy pozitivní. 🙂  Domnívám se však, že už ve svém věku a po zkušenostech, které mám, nemusím nalhávat nic nejen sobě, ale ani návštěvníkům blogu. Třeba jim to pomůže se rozhodnout, nasměruje, pobaví, nebo i v něčem pomůže. V poslední době lidé dost často podléhají přepozitivnělým davovým reakcím. A ten, kdo není neustále happy a říká, co si myslí, je neoblíben. Já už si ale nemusím hrát ani na oblíbenou ani na neoblíbenou. Já dělám jen to, co mě baví a tím relaxuji. Lidé, kteří mě znají, ví jak to myslím. Nebudu se přece na svém blogu přetvařovat? 🙂

Mohla by si nám tedy představit svůj blog Marzicake a proč je jen celý sladký.

Název blogu jsem pouze převzala z názvu, pod kterým jsem měla dorty na Instagramu. (Tam je teď můj cíl 3000 sledujících…) Původně měl znamenat marcipánové dorty, marcipánový design, dorty a cukrové květiny. Postupně jsem ale na Instagram začala umísťovat i jiné sladkosti a v tomto duchu bude i můj blog. A proč je jen sladký? V posledním roce jsem sledovala snad úplně všechny blogy, které se zaměřují na jídlo celkově. Je jich snad kolem stovky. Některé jsou opravdu skvělé. Tak proč bych měla dělat to samé a možná i hůř. Všimla jsem si ale jedné zajímavosti. Většina sladkostí těchto blogů jsou buchty, koláče, cupcake, muffiny, lívance, tiramisu apod. Dorty bývají jen pláty slepené na sebe krémem (většinou mascarpone) a závěrem nepravidelně krémem potřené. Ozdobené jsou makrónkou, ovocem nebo živou květinou. Marcipánové dorty s cukrovým designem jsem nalezla opravdu minimálně. Možná je to určitá mezera na trhu a toho jsem prostě využila. Protože, to mě zrovna baví a věnuji tomu volný čas. Myslím tím hlavně blogy, ne webové stránky, kde lidé prodávají dorty. To je rozdíl. Lidé si to dost pletou. 🙂

Čím si to vysvětluješ, že blogeři nepoužívají moc marcipán ? A co je špatné na živé květině na dortu?

To je jednoduché. Tři slepené placky potřené krémem dnes zvládne i malé dítě. Nazdobit to kytkou ze zahrádky nebo z květinářství nedá až tak velkou práci. A když to super nafotíte, bude každý autor tohoto dílka za hvězdu. Možná, že je to i trend. My Češi si prostě umíme najít cestičku jak vyhrát bez dřiny a ještě z toho udělat velkou “bombu“… 🙂  Ale to je trend dnešní doby – vypropagovat skvělou fotografií i tu největší blbost. Pak to uvaříte a zjistíte, že už si to nikdy nedáte. 🙂 S marcipánem už musíte o dortech něco vědět.

Jinak proti živým květinám nemám nic. Miluji je a nejvíc tulipány. Na dort bych si živou kytku nedala. Jedním z důvodů je fakt, že většina květin z květinářství mohou být pokryté i různým postřikem a proto nevím, proč bych to měla dávat na jedlý dort. A dalším důvodem je fakt, že to dělá každá „rádoby cukrářka“, protože to jinak neumí. A s živou květinou udělá „hodně muziky“ bez orchestru a bez dřiny. Proto živé květiny NE. 🙂

Takže blog bude o marcipánovém designu a dál?

Bude o dalších jiných sladkostech, kde bych ráda uváděla i recepty.  A protože se účastním různých kurzů a soutěží, tak i právě o nich. A třeba i o tom jak začít a jestli vůbec začít. 🙂 Chtěla bych navštívit i některé cukrárny a restaurace, kde je možné sladkosti ochutnat a také, kam je lepší nechodit… 🙂 Chtěla bych psát tak, jak to cítím já a jaký jsem z toho měla pocit. Mám různé další nápady, tak ještě uvidíme. Jestli tady návštěvník najde jednu jedinou informaci, která mu pomůže nebo něco přinese, tak to bude skvělé.

Recepty nebudou u všeho jako u jiných blogů?

U všeho, co vyrobím a nafotím, nebude recept. Některé svatební dorty jsou jen makety potažené a nazdobené. Ty jsem pak využívala na soutěže. Na některé dorty nelze jen tak napsat recept, protože bez určitých zkušeností a znalostí to běžný návštěvník blogu stejně doma neudělá. To chce opravdové základy s cukrovou potahovací a modelovací hmotou a další informace kolem. Vím to podle sebe. Proto některé fotografie jsou pro inspiraci a jiné proto, aby se návštěvník nalákal vyrobit si sladkost i sám doma. Možná, že časem přidám i různá videa, ale to musím hodně zvážit, abych nevyzradila to, co mě některé cukrářky naučily a jedná se o jejich cukrářská tajemství. Například cukrové květiny nejde jen tak popsat. Kurzy na ně jsou mnohdy několikadenní a opravdu i dost finančně náročné. Takže uvidíme, co se na mém blogu z toho objeví. 🙂

To je zajímavé. Cukrářky lektorky tedy prozrazují svá tajemství jen na kurzech?

To je logické. Ty kurzy je živí, takže kdyby zveřejnily vše na webu, tak si mohou hledat jinou práci. A ten, kdo se účastní, by měl být kolegiální. To mně připomenulo zajímavý příběh. Absolvovala jsem u lektorky Míši, já jí říkám „královna makronek“, skvělý kurz. Lektorka umístila fotografii z kurzu na facebook a děly se zajímavé věci. Začaly mě kontaktovat cukrářky, které mi nabízely finance za prozrazení receptu. Kdybych na toto přistoupila, mohla bych si vydělat několikrát více, než mě kurz stál. To se ale nedělá. Nikdy bych neprozradila know-how těch, kteří mě jej předali, abych i já mohla být lepší.

Co by jim takhle získaný recept přineslo, když nebyly na celém kurzu?

No, tak hlavně ušetří a za druhé, ani bych se nedivila tomu, že by začaly dělat tyto kurzy také. Teď se s takovými kurzy „roztrhl pytel“. Některé účastnice kurzu jsou tak neseriózní, že ve středu absolvují svůj druhý kurz v životě a celý víkend pak pořádají své kurzy na něco, co vlastně ani nemohou pořádně umět. Já jdu například na kurz orchidejí a až nějaká 20. kytka, kterou si doma zkouším je „dobrá“. Tím to dost dobře nechápu. Jenže pak jsem některé výsledky těchto osob z jejich kurzu viděla a nestálo to za nic. Už jsem o tom říkala, my Češi…. 🙂 S tímhle přístupem narušují úroveň cukrařiny.

A co když tyto osoby zakládají i cukrárny?

To nevím, možná už je mají.  🙂 Dnes totiž založí cukrářský byznys kde kdo. Třeba i ten, kdo vyhraje nějakou soutěž v časopise. Dostane dojem, že je borec a jde do toho. To obdivuji. Já bych si to netroufla. Mám pocit, že se mám stále co učit. Dost dobře nechápu, že někdo peče intenzivně 6 let a po této době upeče něco absolutně začátečnického. Stačí se k těmto cukrářům mrknout na jejich dílka na sociálních sítí. Od doby, kdy začínali,  je to stále stejné. Nevzdělávají se a tím ten vývoj není žádný. Kdyby si pekly jen pro svou rodinu, tak super, ale oni to prodávají. Ale běžně je známé, že každý výrobek má svého kupce. Takže i tyto umělkyně najdou spotřebitele.

Naštěstí já mám kolem sebe jen ty, kteří mě motivují. Jsou opravdu úžasní a lepší než já. A to člověk potřebuje, aby rostl – mít kolem sebe lidi, kteří opravdu něco umí.

Takže máš nějaké cukrářské  vzory?

To určitě a je jich dost. Sleduji ty nejlepší ve světě jak ohledně cukrových květin, tak i cukrářského designu celkově. Motivaci mám ale hlavně i u nás v Čechách. Nejvíce jsem se naučila od Julie. Obdivuji práci Pavlíny, Lucky, Míši, Martiny, Aleny, Jarky a dalších. Šikovných cukrářek je naštěstí dost. Takže, když bude spotřebitel hledat, jistě najde dobrou cukrářku, která mu upeče dort dle představ. A nemusí se jednat jen o tři slepené placky. Je poměrně dost těch, které mají skvělé nápady a vytváří úžasné věci. Jsem moc ráda, že je znám a že se s nimi mohu občas vidět jak na kurzech, tak na soutěžích.

Máš také oblíbené blogy, na které se ráda podíváš a vracíš se tam?

Určitě. Je jich dost. Některé miluji i díky super fotografiím. Jsou blogeři, kteří mají dobré fotky a jiní zas zajímavé recepty. Často mají své fotografy a nebo se naučili fotit jídlo ve svém stylu. Takže podle fotek už poznám, kdo to dělal. Kitchenette, Kitchen And The City, Kuchařka pro dceru, Pěkně vypečený blog, Slintám nad tím a další… 🙂 Ty mě prostě baví.

Co ty a focení, jak jsi na tom?

Tak v téhle oblasti musím na sobě hodně zapracovat 🙂 🙂 Zjistila jsem, že fotit jídlo a malé sladkosti je mnohem snazší, než fotit patrové velké dorty. Chci některé své drobné sladkosti při příštím pečení vyfotit znovu, protože v době, kdy jsem fotku pořizovala, jsem o blogu nepřemýšlela.  A teď mám na to jiný úhel pohledu. Možná to moc řeším, protože nedávno jsem si všimla, že někdo vyfotil dort na topení přikryté záclonou a nikomu to nevadilo. 🙂 Dokonce ani časopisu, který to zveřejnil. Doufám, že nebyla topná sezóna. 🙂 Jsou lidé, kteří u jídla fotí i zvířata. Dcera má kocourka, ale neumím si představit, že bych ho nechala na stole s jídlem. Chlupy v jídle nemusím, nebo snad někdo ano? To opravdu ne. Musím mít nejen všude čisto, ale i klid, abych dokázala vystihnout ten správný moment. Protože když upečete dort a je 30 stupňů horka (někdy i víc), tak nemáte moc času si dort fotit několik hodin. Musí to být rychlé a šup s ním do lednice. Takže něco fotím zrcadlovkou něco mobilem. Dnes jsou ty telefony opravdu kvalitní, takže to mnohdy běžný návštěvník blogu ani nepozná.

Všimla jsem si, že na fotografiích máš i název. Má to nějaký svůj důvod?

Vím, že běžně to blogy nemají. Ale mám dvě špatné zkušenosti. Před několika měsíci mě upozornila známá, že můj dort zahlédla u někoho na Facebooku a dotyčná osoba jej vydávala za svůj. A jednou byl umístěn u někoho na webu a pod ním bylo nabízené pečení dortů. Oba případy byly s ohledem na mou profesi vyřešené do několika minut. Myslím, že u těchto cukrářek už nejsem oblíbená. To se nedělá. Pak jsem se rozhlédla a všimla si, že většina cukrářek si fotky označuje. Vím, že to fotku naruší a pohled na ní už není takový. Hodně lidí má však fotografickou paměť a tím si i fotky s názvem pamatují. Proto, kdyby je někde objevili, hned většinou reagují.

Je možné, že by tohle někdo udělal? 

Dnes je všechno možné. Nedávno se přihlásila jedna soutěžící do soutěže s dortem, kdy fotku vzala z knihy. To je opravdu zoufalé. Naštěstí se na to přišlo. Někteří zas soutěží, ale ne se svým výtvorem. Doufají, že se to nepozná. A někdy mají štěstí. Málo pořadatelů napadne podívat se, zda dotyčná osoba opravdu peče a jak. Není problém výtvory porovnat. Přiznám se, že dobré cukrářky už mají svůj styl a jejich dorty a jiné sladkosti už poznáte. Takže, když se chce někdo schovat za jejich dřinu, většinou to nevyjde. 🙂

Co bys poradila začínajícím cukrářkám?

No, myslím, že nejsem až tak správný člověk na nějaké rady. Sama neustále objevuji nové a nové techniky a možnosti práce. Takže by se dalo říci, že stále začínám a učím se.  Možná, že vytvořím úplně nový příspěvek na tohle téma. Jen postřehy a nápady. 🙂 Ten, kdo začíná, by se neměl snažit hned si vydělávat. Je potřeba nejprve něco umět a stále se učit. Protože spotřebitel není hloupý a chyba může začínající cukrářku odradit i několik desítek zákazníků. Tohle je byznys především na doporučení. Vím, že spousta maminek na mateřské dokáže upéci na zakázku i přes 10 dortů týdně. Obdivuji je, protože 2 děti, manžel a většinou i nějaké zvíře je i tak dost. Nevím, jak to zvládají a že se neobávají kontrol. Ty jsou opravdu časté a ani se nedivím, protože někdy hygienické podmínky některých, nemusí být až tak skvělé. Proto, nejprve se hodně učte a pak dělejte vše tak, jak nejlépe dovedete. Tak, aby jste se za své kroky nemuseli stydět a vyčítat si je. Pak jen může tahle činnost přinášet pocit uspokojení a relaxu. 🙂

A jaké máš plány do budoucna.

Tak v první řadě musím pracovat na blogu. Dopsat recepty k fotografiím a naplánovat si další příspěvky. Chtěla bych se zařadit alespoň mezi ty průměrně zajímavé. A pak se uvidí. Čeká mě ten nejdůležitější cukrářský kurz, na který se moc těším. Pro mě je totiž velkým vzorem ve výrobě květin Alan Dunn a to mě teď čeká. No a po kurzu musím všechno trénovat, protože jinak nemají kurzy smysl. Je to tolik informací. To se snadno zapomene i když si děláte super poznámky. A až se to naučím, všechny ve svém okolí zas podaruji nádhernou sladkou květinou. 🙂 To jsou mé nejbližší plány. 🙂

Díky za odpovědi a snad někdy příště. 🙂 Až mě zas napadne na co se ještě zeptat.

Také moc děkuji za položené otázky a zas někdy jindy ……….. 🙂

2 Komentáře

  • Reply
    Karin
    5.9.2016 at 23:06

    U tohoto blogu jsem naprosto neplánovaně strávila dnešní večer. Napřed jsem jen ze zvědavosti nakoukla, ale nakonec se mi nepodařilo odtrhnout a já proklikávala dál a dál. Jsem nadšená a unešená z té spousty nádhery, za kterou je vidět ještě větší spousta práce. A to jsem ještě zdaleka neviděla vše, rozhodně se budu moc ráda vracet.

    • Profile photo of Marzicake
      Reply
      Marzicake
      10.9.2016 at 20:06

      Velmi děkuji. To mě opravdu těší a motivuje k další práci. Teď se připravuji na dvě velké cukrářské soutěže, tak doufám, že budu mít i nadále, čím zaujmout… 🙂

    Zanechte odpověď